Dokumenty
ZŠ Kostelní Lhota
Školní řád, klasifikační řád a vnitřní řád školní družiny
Zásady a cíle vzdělávání
Vzdělávání je založeno na zásadách
· rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu
Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví,
jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu,
zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
· zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
· vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků
vzdělávání,
· bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného
členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
· svobodného šíření poznatku, které vyplývají z výsledku soudobého stavu poznání světa a jsou
v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
· zdokonalování procesu vzdělávání na základe výsledku dosažených ve vede, výzkumu a vývoji
a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupu a metod,
· hodnocení výsledku vzdělávání vzhledem k dosahování cílu vzdělávání stanovených tímto
zákonem a vzdělávacími programy,
· možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své
vzdělávání.
Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
· rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi,
mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní
činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,
· získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,
· pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a
svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
· pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,
· utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní,
jazykové a náboženské identitě každého,
· poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a
pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku
· získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale
udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
Vzdělávání je veřejnou službou.
1.ŠKOLNÍ ŘÁD
Škola respektuje práva každého dítěte bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví,
jazyka, náboženství , politického smýšlení, národnostního nebo sociálního původu a bez diskriminace jeho tělesného nebo duševního postižení.
1.1. Výkon povinností a práv žáků a jejich zákonných zástupců ve škole
1.1.1 Práva žáků
Žáci mají právo:
· na vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
· na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
· jedná-li se o žáky hendikepované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci
možností školy,
· na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
· zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich
voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel
školy je povinen se těmito stanovisky a vyjádřeními zabývat
· na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se ho týkají; svůj názor musí vyjadřovat
přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití.;
jeho názorům musí být dána náležitá váha; žák má právo sdělit svůj názor a připomínky
k režimu školy, k obsahu a způsobu výuky třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, zástupkyni ředitele a řediteli školy
· na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně
patologickými jevy; má právo na využití preventivních programu, které slouží k poskytnutí
potřebné podpory v uvedených oblastech
· na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích, nebo má jakékoliv problémy
· na život a studium ve zdravém životním prostředí a na odstraňování škodlivin ze školního
prostředí v rámci možnosti školy
· na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky
a psychotropními látkami
· na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení
v záležitostech týkajících se vzdělávání
· na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu
a nevhodné ovlivňovaly jeho morálku,
· na to, aby byl respektován jejich soukromý život a život jejich rodiny,
· na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jejich věku,
· v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,
· požádat o pomoc či radu třídního učitele nebo jinou osobu v situaci, kdy se dostanou z jakéhokoliv důvodu do tísně.
1.1.2 Povinnosti žáků
Žáci mají povinnost:
· docházet do školy řádně a včas, řádně se vzdělávat,
· dodržovat školní a vnitřní řády, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti,
s kterými byli seznámeni,
· plnit pokyny pedagogických pracovníku školy a dalších zaměstnanců školy vydané v souladu
s tímto školním řádem a právními předpisy,
· vyjadřovat své názory a mínění slušnou formou,
· nepoškozovat vnitrní i vnější vybavení školy, poškození majetku z nedbalosti či úmyslně
uhradit prostřednictvím zákonných zástupců.
1.1.3 Práva zákonných zástupců
Zákonní zástupci mají právo:
· na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte /třídní schůzky,PO - PÁ 7.30 - 8.00 hod./
· volit a být voleni do školské rady,
· vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž
jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
· na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se
vzdělávání podle vzdělávacího programu,
· požádat o uvolnění žáka z vyučování podle pravidel určených tímto školním řádem.
1.1.4 Povinnosti zákonných zástupců
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
· zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
· na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných
otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
· informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte
nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
,· dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů
od nepřítomnosti žáka,
· oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle školského zákona a další údaje, které jsou
podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
1.2 Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
· žák má právo na slušné zacházení ze strany zaměstnanců školy,
· pracovníci školy mají právo na slušné zacházení ze strany žáků a jejich rodičů,
· pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáku pouze
takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího
programu, školního rádu a dalších nezbytných organizačních opatření,
· všichni pracovníci školy
o chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím,
využíváním
o dbají, aby žáci nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými, nevměšují se
do jejich soukromí a jejich korespondence
o chrání žáky před nezákonnými útoky na jejich pověst
o při zjištění týrání dítěte se spojí s potřebnými orgány, které mu zajistí pomoc,
o maximální pozornost věnují ochraně žáků před návykovými látkami
· informace, které zákonný zástupce poskytne do školní matriky nebo jiné důležité
informace o žákovi jsou důvěrné a podléhají ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb.
v platném znění o ochraně osobních údajů,
· vyzve-li ředitel školy nebo učitel zákonné zástupce k osobnímu projednání závažných
otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje předem se zákonným zástupcem
termín schůzky.
1.3 Řád pro žáky
Škola respektuje práva každého dítěte bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti,
pohlaví, jazyka, náboženství , politického smýšlení, národnostního nebo sociálního původu a bez
diskriminace jeho tělesného nebo duševního postižení.
1.3.1 Docházka do školy
1/ Žáci se účastní výuky dle rozvrhu hodin.
Začátky vyučovacích hodin jsou stanoveny takto:
1. hod. 7.45 - 8.30
2. hod. 8.40 - 9.25
3. hod. 9.45 - 10.30
4. hod. 10.40 - 11.25
5. hod. 11.35 - 12.20
7. hod. 13.20 - 14.05
8. hod. 14.15 - 15.00
2/ Žáci navštěvují lékaře v době vyučování jen v nutných případech.
1.3.2 Příchod žáků do školy, začátek vyučování
1/ Dopolední vyučování začíná v 8.00 hodin. Žáci mají přístup do školní budovy
od 7.40 hod.
2/ Žáci chodí do školy tak,aby nejpozději v 7.55 hod. byli řádně připraveni na vyučování.
3/ Obuv a svrchní oděv odkládají žáci v určené šatně. Za peníze a cenné věci odložené v šatně škola
neručí.
4/ Žáci, kteří nejsou přihlášeni do ŠD, mohou ve škole pobývat 20 minut před zahájením a 15 po skončení školního vyučování .
5/ Ke škole mohou přijíždět bez doprovodu žáci starší 10 let řádně vybaveni/přilba../, na řádně
vybaveném a pojištěném kole, které uloží do určeného kolostavu a zde jej uzamknou. Při jízdě dodržují dané předpisy.
6/ Žáci, kteří mají vyučování na školním hřišti, či jinde mimo školní budovu, odcházejí ze školní budovy
vždy společně pod vedením vyučujícího.
7/Žáci mohou mít sraz i mimo školní budovu, např. při odjezdu do divadla apod. Učitel určí dobu srazu
(učitel je na místě 15 minut před stanoveným časem). Rovněž tak mohou mít žáci rozchod mimo
školní budovu. Rodiče žáků jsou o tomto vždy předem písemně informováni (učitel oznámí místo a čas
srazu a rozchodu).
1.3.3 Chování žáků ve třídě
1/ Před vyučovací hodinou si žák připraví potřebné pomůcky, po zvonění sedí klidně na svém místě.Do
školy nosí žáci jen věci potřebné k vyučování a ostatní věci dle pokynu učitelů. Při vyučování bez
souhlasu učitele neopouští učebnu ani své místo a pracuje dle pokynů učitele.
2/ Dospělé osoby, které vcházejí do třídy, zdraví žáci povstáním.
3/ Na Tv a Pč, popř. Vv, nosí žáci příslušný oděv a obuv, místo převlékání určí vyučující.
4/Mobilní telefony musí být během výuky vypnuté.
1.3.4 Chování žáků o přestávkách
1/ O malých přestávkách jsou žáci zpravidla ve třídě.
2/ O hlavní přestávce se mohou žáci procházet po chodbách, je-li hezké počasí, mohou být pod
dohledem dozírajícího učitele na školní zahradě.
3/ Bezdůvodný pobyt na schodištích a opírání se o zábradlí není žákům dovoleno.
4/ Okna otevírají a zavírají pouze dospělé osoby.
5/ Pokud žáci přecházejí na vyučování do jiných učeben, děje se tak na začátku přestávky po pravé
straně chodby nebo schodiště. Žáci, kteří odcházejí na výuku mimo hlavní budovu, čekají na místě,
které určí vyučující.
6/ Na přecházející žáky dohlíží vyučující.
1.3.5 Konec vyučování, konec dopolední a začátek odpolední výuky
1/ Po skončení dopoledního vyučování odchází žáci na oběd podle pokynů učitele.
2/ Žáci čekají na odpolední vyučování pod dohledem učitele, který má dozor.
3/ Po skončení vyučování odcházejí žáci za dozoru učitele do šaten nebo do družiny.
4/ Přespolní žáci mají možnost zůstat po odpoledním vyučování ve ŠD až do odjezdu veřejného
dopravního prostředku.
1.3.6 Zacházení s majetkem
1/Žáci udržují v pořádku a nepoškozují věci, které tvoří zařízení školy a dále ty, které jim byly svěřeny
do osobního užívání.
2/Zaviněné škody na veškerém majetku školy hradí rodiče žáka, pokud se prokáže úmyslné zavinění.
3/Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, ve vlastním zájmu tuto skutečnost okamžitě ohlásí vyučujícímu nebo
třídnímu učiteli.
4/Po příchodu do třídy žáci zkontrolují svá pracovní místa a stav třídy, případné závady nahlásí
neprodleně učiteli.
1.3.7 Ostatní
1/Při pobytu na veřejnosti i ve škole žáci dodržují pravidla kulturního chování, o kterých byli poučeni
učitelem.
2/Žáci dbají ve škole i mimo školu všech pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém počínání
budou mít na paměti nebezpečí úrazu.
3/Nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek/drogy,alkohol cigarety/ a všechny projevy
xenofobie, rasismu a šikany budou posuzovány jako hrubý přestupek proti školnímu rádu.
4/Za projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, úspěšnou práci
muže být udělena :
· pochvala třídního učitele,
· pochvala ředitele školy,
· jiné ocenění.
Významné pochvaly se zapíší na vysvědčení.
5/Za porušování školního řádu jsou následující postihy:
· napomenutí třídního učitele,
· důtka třídního učitele,
· důtka ředitele školy,
· snížená známka z chování,
· doporučení na umístění žáka v diagnostickém ústavu.
6/Za hrubé porušení zásad chování žáka je považováno:
· úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží, ničením, poškozováním, podvodem,
· úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že jinému vyhrožuje násilím nebo ubližuje
jinému na zdraví,
· úmyslné narušení vzájemného soužití tím, že jiného urazí nebo poníží,
· úmyslné nepravdivé obvinění, působení schválností, šikana a hrubé chování vůči
ostatním lidem,
· týrání zvírat,
· požívání alkoholických nápojů a kouření tabákových výrobků,
· držení, distribuce a užívání návykových látek,
· zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka.
Chraňte zdraví své i ostatních, svým chováním co nejlépe reprezentujte sebe,
své rodiče, školu i obec.
1.4 Omlouvání absence
Pravidla vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění a z metodického pokynu MŠMT
k omlouvání absence a prevenci záškoláctví č.j.: 10 194/2002-14.
Uvolnění žáka z vyučování při předem známé nepřítomnosti:
O uvolnění svého dítěte žádá pouze rodič (zákonný zástupce) předem a písemně.
Jako doklad nelze uznat žádost jiného subjektu o uvolnění (LŠU, TJ, KLH, trenéru pod.)
Oprávnění pro uvolnění žáka:
· na jednu hodinu muže uvolnit učitel příslušného předmětu,
· na jeden den může uvolnit třídní učitel,
· na více jak jeden den může uvolnit ředitel školy na základě
doporučení třídního učitele
Rodič/zákonný zástupce/ je povinen do 3 pracovních dnů oznámit škole prokazatelným způsobem
důvod nepřítomnosti žáka. (§50 zákona č. 561/2004 Sb.)
Žák ihned po nástupu do školy předloží důvod své absence – omluvenku. V opačném případě
budou zameškané hodiny posuzovány jako neomluvené.
1.5 Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
1/Na počátku školního roku seznámí příslušní vyučující ve svých předmětech žáky s možnostmi úrazu
a jejich prevencí. Poučení zapíší do třídní knihy.
2/Žáci se ve škole pohybují klidně, zbytečně neutíkají, jsou ohleduplní ke svým spolužákům.
Nevyklání se z oken, neskáčou ze schodů, nemanipulují s elektrickým zařízením, opírání se o zábradlí
není žákům dovoleno. Okna otvírají jen na pokyn vyučujícího.
3/Žáci musí uposlechnout pokyny dozírajících učitelů a ostatních zaměstnanců. Zvláštní opatrnosti žáci
dbají při pohybu v prostorách WC. Pohybují se zde tak, aby nemohli uklouznout. Při mytí nerozstřikují
vodu po podlaze.
4/Žáci nevnáší do školy předměty, které nesouvisejí s vyučováním nebo netvoří běžné vybavení žáka.
Zvláště nenosí předměty, kterými mohou ohrozit své zdraví i zdraví ostatních spolužáku nebo
zaměstnanců školy – zbraně, hořlaviny, výbušniny apod…
5/Žáci hlásí ihned bez zbytečného prodlení vyučujícímu všechna poranění, ke kterým došlo při
vyučování.
1.6 Ochrana před sociálně patologickými jevy a ochrana před projevy
diskriminace, nepřátelství nebo násilí
1/Všichni pedagogičtí pracovníci, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevu, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
2/Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu
školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního rádu. Ředitel školy využije
všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního
stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený
pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu,
o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
3/Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých
by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v
situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních
akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností
ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáku, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých
zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
4/Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled
nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků,
a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevum mohlo docházet.
1.7 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
1/Vybavení žáka školními učebnicemi a školními potřebami určuje příslušné nařízení vlády ČR. Žákům
(mimo 1. ročníku) se na počátku školního roku zapůjčují učebnice. Žák je povinen tento školní majetek
chránit a úmyslně jej nepoškozovat. Při výrazném poškození učebnice nebo její ztrátě škola požaduje
náhradu učebnice.
2/Žáci ve školní budově šetří vzhled školních prostor, neničí inventář, nábytek ani učební
pomůcky. Pokud se prokáže, že žák poničil školní zařízení úmyslně, je patřičně kázeňsky
potrestán a případnou náhradu škody projedná třídní učitel/ka/ vždy s rodiči/se zákonnými zástupci/.
3/Pokud si žák přinese do školy své cennější věci jako např. hodinky, řetízky, případně finanční
částky, je za ně zodpovědný. Pokud takovéto věci potřebuje odložit, např. při hodině TV, odkládá je
pouze na místa k tomu určená, případně je svěří do úschovy učiteli. V žádném případě je nenechává
ve třídě, v aktovce, v šatně, v kapse kalhot apod.
4/Žák je povinen mít při vyučování žákovskou knížku, kterou musí jako úřední doklad chránit před
poškozením, zničením a ztrátou.
1.8 Pravidla pro hodnocení výsledku vzdělávání žáků /klasifikační řád/
Vycházejí z § 51, 52 a 53 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění a z § 14 až 23 vyhlášky č. 48/2005
Sb. v platném znění.
Hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáku je:
· jednoznačné,
· srozumitelné,
· srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
· věcné,
· všestranné.
1.8.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování ve škole a na akcích
pořádaných školou
1/Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2/Za první i druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
3/Hodnocení výsledku vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně
nebo kombinací obou způsobu. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem
školské rady a po projednání v pedagogické radě.
4/Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vynučujícími ostatních předmětu
slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
5/Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
6/Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
7/Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
8/Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým
průměrem průběžné klasifikace.
9/Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
vzhledem k očekávaným výstupum formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů
vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon.
10/Chování neovlivňuje klasifikaci výsledku ve vyučovacích předmětech.
11/Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
12/Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
13/V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
14/Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce
objektivně a přiměřeně náročně.
15/Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období
se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci
přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního
období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti
a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje
na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
16/Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
17/Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
- na třídních schůzkách
- na informačním odpoledni,
- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
18/V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka
bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají
v pedagogické radě.
19/Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období
navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech,
popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí
a nehodnotí. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli
klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se nehodnotí.
20/Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného
zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn.
Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník.
21/Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
nehodnotí.
22/Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího
školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě
znovu devátý ročník.
23/Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo
druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,
nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální
přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.
Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu
dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
24/Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již
jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce
povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
25/Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování
ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledku a důvodu uvedených v žádosti.
26/ V pátém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
1.8.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1/Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
2/Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
3/Chybu je třeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se
žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
4/Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
- co se mu daří,
- co mu ještě nejde,
- jak bude pokračovat dál.
5/Při školní práci vedeme žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6/Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
1.8.3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich
charakteristika, včetně předem stanovených kritérií
1.8.3.1 Hodnocení prospěchu
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito
stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Předměty s převahou teoretického zaměření
Jazyky, společenskovědní, přírodovědné a matematika.
Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí:
· ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů,
· kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti,
· schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických
a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
· schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických
činnostech,
· kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
· aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ne, vztah k nim,
· kvalita výsledku činností,
· osvojení účinných metod samostatného studia.
Předměty s převahou praktického zaměření
Praktické činnosti.
Při klasifikaci v techto předmětech se hodnotí:
· vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
· osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
· využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
· aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
· kvalita výsledků činností,
· organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
· dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, péče o životní prostředí,
· hospodárné využívání surovin, materiálů, energie
Předměty s převahou výchovného zaměření
Výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí:
· stupen tvořivosti a samostatnosti projevů,
· osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
· poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
· kvalita projevů,
· vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
· estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice obecně,
· v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná
zdatnost žáka a výkonnost.
U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se při hodnocení a klasifikaci přihlédne
k charakteru postižení.
Učitelé se při tom řídí platným metodickým pokynem MŠMT ČR .
1.8.3.2 Celkový prospěch
Celkový prospěch žáka je hodnocen:
· prospěl s vyznamenáním,
· prospěl,
· neprospěl.
Žák je hodnocen stupněm:
prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr
stupňů prospěchu ze všech povinných předmětu stanovených vzdělávacím programem není
vyšší než 1,5 (nebo odpovídajícímu slovním hodnocením) a jeho chování je hodnoceno
stupněm velmi dobré.
prospěl - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním
hodnocením.
neprospěl - je-li v některém z povinných předmětů stanovených vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo
odpovídajícím slovním hodnocením.
1.8.3.3 Hodnocení chování
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel. Návrh na 2. a 3.stupeň projedná na pedagogické
radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování - školního rádu a dalších
dohodnutých pravidel.
Škola hodnotí a klasifikuje žáka především za jeho chování ve škole. Ve vážných případech
se jeví jako objektivní přihlédnout k chování i mimo školu, zvláště jedná-li se o případy,
jejichž projednávání se škola bezprostředně účastní a je poškozena dobrá pověst školy.
Kritéria pro jednotlivé stupně:
1 - velmi dobré
Žák bez problémů dodržuje pravidla chování. Nedopouští se žádných významných přestupků
proti pravidlům chování. Má kladný vztah ke kolektivu třídy. Pomáhá při utváření pracovních
podmínek ve školní práci.
2 - uspokojivé
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu.
Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků.
Narušuje činnost kolektivu. Důvodem pro uspokojivé chování může být i více jak
6 neomluvených hodin.
3 - neuspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a se školním řádem. Dopouští se takových
přestupků, kdy je ohrožena výchova a bezpečnost žáka samotného i jiných žáků. Záměrně
narušuje činnost kolektivu. Důvodem pro neuspokojivé chování může být i více jak
20 neomluvených hodin.
1.8.4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15, odst.2 vyhl. č. 48/2005
Sb., včetně předem stanovených kritérií
1/O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
2/Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení
do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu,
která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
3/Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
4/U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení
na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5/Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných
školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň
vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupum
formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího
programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k veku žáka. Slovní
hodnocení zahrnuje posouzení výsledku vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení
píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a
naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení,
jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
1.8.5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití
slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního
hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný odpovídá nesprávné i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolu, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje
samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolu, dopouští
se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává
potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování
1 – velmi dobré žák bez problémů dodržuje pravidla chování. Nedopouští se
žádných významných přestupků proti pravidlům chování. Má kladný
vztah ke kolektivu třídy. Pomáhá při utváření pracovních podmínek
ve školní práci.
2 - uspokojivé chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupků nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Narušuje
činnost kolektivu. Důvodem pro uspokojivé chování může být i více jak 6 neomluvených hodin.
3 - neuspokojivé chování žáka je v rozporu s pravidly chování a se školním řádem. Dopouští se takových přestupků, kdy je ohrožena výchova a bezpečnost žáka samotného i jiných žáků. Záměrně narušuje
činnost kolektivu. Důvodem pro neuspokojivé chování muže být i více jak 20 neomluvených hodin.
1.8.6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Učitel musí získat ve svém předmětu takové množství podkladů pro hodnocení, aby byl žák
hodnocen co nejobjektivněji.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává
učitel zejména:
· soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
· různými druhy zkoušek, (písemné, ústní, praktické, grafické, pohybové)
· kontrolními písemnými pracemi,
· analýzou výsledků různých činností žáka,
· konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s jinými institucemi.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé zkoušky - klasifikace a poukazuje na klady
a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a pod.
Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení
písemných zkoušek oznámí nejpozději do 7 dnů.
Kontrolní písemné práce a jiné náročnější zkoušky učitel rozvrhne rovnoměrně po celý školní
rok.
V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu kontrolní práci či jinou náročnější zkoušku.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci a hodnocení žáka.
V určený termín na konci klasifikačního období učitelé zapíší číslicí do katalogových listů žáků
výsledky celkové klasifikace.
1.8.7 Komisionální a opravné zkoušky
1.8.7.1 Komisionální zkouška
1/Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,
- při konání opravné zkoušky ,
- při plnění povinné školní docházky v zahraniční škole,
- při plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí .
2/Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím
daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2/Komise je tříčlenná a tvoří ji:
· předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě,
že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný
pedagogický pracovník školy,
· zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen,
popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
· přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací
oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
3/Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.. Výsledek
přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním
hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení
na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
4/O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
5/Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné
žáka ze závažných důvodu ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující
komisi náhradní termín přezkoušení.
6/Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
7/Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
8/Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
1.8.7.2 Opravná zkouška
1/Opravné zkoušky konají:
· žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětu a zároveň dosud
neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
2/Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
3/Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj.
do 31.srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáku s příslušnými pedagogickými
pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni
skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
4/Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl. Ze závažných důvodu může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín
opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák
zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
5/Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné
zkoušky v daném pololetí.
6/Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámky)
Žák/yně/ vykonal/a/ dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem
……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)
Žák/yně/ se dne…bez řádné omluvy nedostavil/a/ k vykonání opravné zkoušky,
čímž jeho/její/ prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný
1.8.8 Způsob hodnocení žáku se speciálními vzdělávacími potřebami
1/Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaku postižení a uplatňuje se
ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.
2/Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáku pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku
hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem
hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3/Při klasifikaci žáku se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení
projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
4/Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního
přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
1.8.9 Hodnocení zájmových útvaru
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
· pracoval úspěšné,
· pracoval.
1.8.10 Výchovná opatření
1/Výchovná opatření jsou pochvaly a opatření k posílení kázně.
2/ Pochvaly:
· pochvala třídního učitele
· pochvala ředitele školy
Udělení pochvaly, která se uvádí na vysvědčení, podléhá projednání v pedagogické radě..
3/Opatření k posílení kázně se ukládají při porušení povinností stanovených školním řádem.
Dle závažnosti tohoto porušení lze uložit:
· napomenutí třídního učitele
· důtka třídního učitele
· důtka ředitele školy.
4/Důtku neprodleně oznamuje třídní učitel řediteli školy. Ředitel školy na návrh třídního učitele
a po projednání v pedagogické radě může udělit důtku ředitele školy.
5/Napomenutí a důtky oznamuje třídní učitel neprodleně rodičům žáka prokazatelným
způsobem.
5/Výchovná opatření (napomenutí, důtky a pochvaly) zaznamenává třídní učitel do katalogového listu žáka.
6/Pravidla pro udělení výchovných opatření:
· při přestupcích závažnějšího charakteru (ohrožení bezpečnosti a zdraví, ubližování
spolužákum apod.) informuje ihned učitel rodiče prostřednictvím žákovské knížky,
· nenastane-li náprava, udělí třídní učitel po dalších zápisech podle četnosti
a závažnosti provinění napomenutí třídního učitele,
· nedojde-li po udělení napomenutí třídního učitele k nápravě, udělí třídní učitel podle
četnosti a závažnosti provinění vyšší stupen výchovného opatření – důtku třídního
učitele nebo důtku ředitele školy,
· uvedená posloupnost při udělení opatření k posílení kázně nemusí být dodržena,
dopustí-li se žák závažnějšího přestupku proti školnímu řádu,
· za činy přesahující rámec povinností žáka muže učitel udělit ocenění, které oznámí
třídnímu učiteli, tato ocenění budou vyhodnocena v průběhu čtvrtletí a muže být
udělena pochvala,
· současné udělení opatření k posílení kázně a pochvaly se nevylučuje,
· všechna výchovná opatření se zapisují do katalogových listu žáků.
1.9 Plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy, provozu školy
a některé povinnosti pracovníků školy
1/Při zahájení školního roku třídní učitel prokazatelným způsobem seznámí žáky s tímto školním
řádem. Na první třídní schůzce seznámí učitel rodiče s částmi týkajícími se žáků.
2/Před školou v přírodě, lyžařským výcvikem,plaveckým výcvikem, výletem, vycházkou nebo jinou
akcí je povinností pedagogického pracovníka seznámit jemu svěřené žáky s bezpečnostními
předpisy, vztahujícími se k prováděné činnosti a toto poučení zapsat do třídní knihy.
3/Zvláštní pozornosti je potřeba věnovat při koupání dětí (max. 10 ve vodě), při přesunech
po veřejné komunikaci (viz. příslušná dopravní vyhláška), při cestě dopravními prostředky,
při nezbytném pobytu na nebezpečných místech.
4/Při náhlých zdravotních potížích žáka zajistí učitel doprovod žáka do kanceláře. Zde je žák
ošetřen a je přivolán rodič.
5/Učitel nesmí pustit žáka z vyučování (mimo školní budovu) v době, kdy je podle rozvrhu hodin
vyučování. Výjimku je možno udělat jen v případě, že má žák od rodičů podepsanou omluvenku
k uvolnění.
6/Učitel ihned na počátku vyučovací hodiny překontroluje počet žáku ve třídě, chybějící zapíše
do třídní knihy.
7/Učitelé tělesné výchovy ve všech ročnících na počátku vyučovací hodiny zjistí zdravotní stav
žáků. Při zdravotních potížích žák necvičí a je pod dozorem učitele.
8/Učitel u žáků, kteří často necvičí ze zdravotních důvodu, má právo si vyžádat prostřednictvím
rodičů stanovisko lékaře. To slouží jako jeden z podkladů pro objektivní hodnocení žáka.
9/Ostatní povinnosti zaměstnanců školy jsou obsaženy v pracovním řádu.
1.10 Vnitřní řád školní družiny
1. Provozní doba školní družiny je od 10.45 - 15.00hod.
2. Užívá se místností v přízemí a učeben
3. K docházce přihlásí žáka zákonný zástupce rádně vyplněným zápisovým lístkem.Zde je vyznačena
doba pobytu a způsob jeho odchodu. Osoby,které jsou pověřeny vyzvedáváním žáka,jsou
povinni si jej vyzvednout nejpozději do konce provozu školní družiny/15,00h./Neučiní–li
tak, postupuje vychovatelka takto:
a/ telefonické spojení s rodiči, prarodiči a vedením školy
b/ určí čas cekání/dle telefon. rozhovoru, nejpozději do 16hodin v budově ŠD/
c/ v krizové situaci zajistí potřeby dítěte /předá na místní policejní stanici, do sociálního zařízení,../
d/ oznámí zařízení, kde se dítě bude nacházet /vývěska ŠD/
Opakované včasné nevyzvednutí žáka muže vést k vyloučení ze školní družiny.
O mimořádné uvolnění žádá vždy zákonný zástupce písemně předem.
4. O přijetí nebo vyloučení žáka ze zařízení rozhoduje ředitel školy.Umístění žáka do školní družiny
není nárokové.
5. Zákonný zástupce přispívá dle rozhodnutí ředitele školy č.1/2005 na neinvestiční náklady družiny.
6. Žák se řídí platnými bezpečnostními předpisy a to při pobytu v silničním provozu, v jídelně,
na chodbách,schodištích,při hrách,při pobytu v přírodě. Bez předešlé domluvy s pedagogem nesmí
opustit skupinu či areál školy a družiny.
8. Pitný režim je zajištěn: žák si nosí vlastní nápoje s sebou.
V Kostelní Lhotě dne: 1.9.2008
Mgr.Jana Vyskočilová
ředitelka školy